Autorka blogu se předem omlouvá za možnou nepřehlednost svých článků, 
jelikož myšlenky proudí rychleji než její prsty.
Děkuji za pochopení.

Učitelská logika...opět!

4. listopadu 2014 v 20:05 | Drápek |  Zápisník
Achjo už je to tady zase! Rebelie, drzost, nepozornost, vyrušování. Neřeknu ani slovo, kdybych to dělala neustále, ale občas a dokonce OPRÁVNĚNĚ, tak to beru snad jako povinnost. Teda samozřejmě jen pro sebe. :)

A čemu nerozumím?
Jsme na střední škole už máme nějaké ty zkušenosti ze života a víme, jak bysme se měli chovat a jak ne. Učitelé nám neustále připomínají, že půjdeme brzo na vysokou a že je to veliká zodpovědnost. že se musíme osamostatnit a přijmout důsledky za své činy. A tak dáááááále...
U mě splněno! Jsem zodpovědná a cítím, že dokážu posoudit věci, tak jak jsou a jak můžou být. Jenže ejhle! Zjevný učitelský nezájem. "Budeš dělat to, co my řekneme!"
"Budeš mlčet, tvůj názor nikoho nezajímá."


Ale, ale vidíte? Vidíte jak očividně si nakonec učitelé a vlastně celý vzdělávací systém odporuje? Zakazují nám vlastní názory a možnosti řešení, ale zároveň je po nás neustále vyžadují.

Já z toho mám teda pořádně hlavu v pejru a už mě to nebaví. Nakonec zamířím opět za třídním s úsměvem od ucha k uchu s vysvětlením, že jsem člověk stejně jako oni. :)

Jaký na to máš názor ty?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 4. listopadu 2014 v 20:18 | Reagovat

Dělej, co máš ráda. :)

2 Inalyn Inalyn | E-mail | Web | 6. listopadu 2014 v 15:38 | Reagovat

Ďakujem za komentár :)
Súhlasím, školstvo si celé samo o sebe odporuje. Ale tak zase, je to o učiteľovi, niektorí ťa nechajú spraviť si na vec vlstný názor, dokonca ho aj povedať. Tí druhí budú zadubene mlieť len to svoje a presviedčať, že oni majú pravdu, hoci vedia, že sa práve pomýlili. Nevedia si uznať chybu a tak radšej budú tvrdiť hlúposti.

3 Luci Luci | E-mail | Web | 6. listopadu 2014 v 19:32 | Reagovat

Myslím, že naše školství je celé postavené na hlavu... Nikdo po nás nechce vlastní názory, učí nás věci, které nám mnohdy skutečně k ničemu nejsou, ale že by nás připravili pro život? že by z nás udělali silné jedince, kteří si budou věřit a mít vlastní názor, za kterým si budou stát? To je ani nehne -_-

4 beallara beallara | Web | 7. listopadu 2014 v 8:10 | Reagovat

Já byla celé mládí v jednom průseru, navíc to bylo za totáče, škoda mluvit.My jsme museli držet hubu a krok, koukám, že ani vaše generace to nemá jinak...chce to vydržžžžaáť :D  :D  :D

5 Anidea Anidea | E-mail | Web | 7. listopadu 2014 v 18:38 | Reagovat

Tenhle rozpor člověka provází celý život, uvidíš. Aby ses mu vyhnula, musela bys být (po dokončení vzdělání) na volné noze nebo v nějakém uměleckém oboru. Vždycky budeš balancovat mezi samostatností a plněním zadaných úkolů...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama