Autorka blogu se předem omlouvá za možnou nepřehlednost svých článků, 
jelikož myšlenky proudí rychleji než její prsty.
Děkuji za pochopení.

O Drápkovi od pana Nepostradatelného.

27. října 2014 v 12:57 | Drápek |  Drápek
Nedávno jsem u svého kamaráda, se kterým se znám snad už od počátku světla, našla cár papíru. Byl celý posázený malůvkami a nádherným textem. Když spozoroval, že si ho čtu, chtěl mě vymazat ze světa. :D Prý to bylo překvápko. Naštěstí mi už bylo dovoleno se s vámi o něj podělit.
Takže o Drápkovi z nesobeckého soudku "dvojčete". :)

http://www.stoplusjednicka.cz/sites/default/files/foto-dne/2013/05/shutterstock_75290383.jpg

Kdybyste ji viděli, byť jen jedenkrát, uchvátila by vás. Někoho tak krásného, milého a v duši čistého jste nepotkali. Teda možná ano, jen o tom nevíte. Někdo jí střetává denně, ale nestará se. Jiný jen občas a miluje jí.
Sedí tu na skále a hledí do nebe. Slunce jí svítí do tváře a každá vráska vypovídá svůj příběh. Každá piha šeptá o lásce i ztrátách. Ví o nich, ale nedbá na to. Ví, že jsou přátelé, kteří tu vždy budou. A že ten, kdo si jí neváží je zbytečná zátěž pro srdce.
Čemu nerozumím jsou lidé, kteří jí nenávidí. Přišli sami s již udaným názorem. Bez společné minulosti, pouze s tím, co slyšeli. Nedbá na ně, usmívá se, odzbrojuje. Ona neubližuje, ani tehdy, pokud je jí ublíženo. Miluje jen někoho, ale ráda má každého. I když se vyhýbá davům a často z nich šílí.
Na druhou stranu již mnohokrát jsem potkal člověka, který s prazvláštní jiskrou oku sdělil mi blažený pocit. Potkal jí, tajemnou, vtipnou a vůní zahalenou. Avšak byl to někdo, kdo si jí nezasloužil a nikdy nezaslouží. Bohužel špatně vybraný "princ". Pomsta byla na místě, ale ne pro ni. Ví, že oni narazí do stěny. Že se jim to všechno jednou vrátí.
I když zrovna sama trpí jako pes, tím více pomáhá ostatním. Nikdo nehledí na to, že má také problémy, mnohdy o tom ani netuší. Ale právě taková osoba má problémy skutečné, se kterými sama bojuje. To člověka nejvíc posílí.

Usmívá se, i když to uvnitř zrovna necítí. Pomůže, i když toho člověka zrovna nemá nejraději. Je jako poupě, které se rozvíjí a s každým okvětním lístkem se nese příběh plný zkušeností a lásky.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Orida Orida | Web | 29. října 2014 v 10:24 | Reagovat

To je krása.... :) Veľmi pekne volené slová. Klobúk dolu!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama