Autorka blogu se předem omlouvá za možnou nepřehlednost svých článků, 
jelikož myšlenky proudí rychleji než její prsty.
Děkuji za pochopení.

Září 2014

Mizející noc...

22. září 2014 v 20:21 | Drápek |  O někom, něčem...
▼ Hvězdy září na noční obloze nad skalním mostem Owachomo v parku Natural Bridges v Utahu. Mezinárodní sdružení pro temné nebe (IDA) označilo lokalitu za první "park s temným nebem".
"Zde vidíte něco, na co jsme už zapomněli," říká správce parku Scott Ryan. "Obnovujete své spojení s oblohou."
http://c.hub.aa.com/issueimages/xlarge/5672.jpg

Veřejná výstava! A zadarmo!

20. září 2014 v 10:13 | Drápek |  O někom, něčem...
Ne, nebudu tu psát o úžasných výstavách, na kterých se dobře zabavíte, něco se dozvíte a možná se i pobavíte. Bohužel od toho tu dnes tenhle článek není. Rozhodla jsem se vypsat z...vlastně nevím jak to pojmenovat, naštvání? Z nepochopitelnosti, proč tak činí?


Prostě o tom, jak se holky a vlastně i kluci začínají vystavovat na internetu. Téměř každému na očích se denně objeví alespoň jedna polonahá fotka, což se ještě dá chápat u kluků, ale u holek? Svůdý pohled a krasavec, který si už už skoro sundal trenky...CVAK! Sladce našpulená pusinka, která si jen tak tak drží svoje vnady, aby nebylo nic vidět a zároveň, aby bylo vidět všechno...CVAK! A umělecká díla jsou na světě! Gratuluji k nabyté slávě!
Omlouvám se, jestli teď nekoho urážím, ale to je vlastně účel. Vysvětlí mi někdo z přítomných k čemu vám tohle je?

Copak byste se takhle na celé týdny, nebo vlastně na věčnost vystavili do výloh v obchoďáku? Asi těžko že...Tak proč to děláte na veřejné výstavě facebooku, instagramu atd? Vše je zde zadarmo a může to shlédnout úplně každý. Vy z toho nebudete mít nic, zhola NIC. Jen pár lajků, no možná stovky, ale co z nich máte? Chvilkové potěšení a když vyrazíte do ulic, spousta lidí se otočí a říká: "Hele to je ona! Koukej to je kočka, tu bych bral." Je vám to příjemné? Někomu nejspíš ano, pokud se chystá na kariéru speciální herečky/speciálního herce. Ale to už není naše starost.

Malá na zamyšlenou...

19. září 2014 v 9:46 | Drápek |  Koutek pro duši


Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý. Pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý.

~ Seneca Lucius Annaeus ~


Rozumíte JIM?

19. září 2014 v 8:47 | Drápek |  O někom, něčem...
Narazíte na ně na každém rohu. Stejně tak se vždy bude téma O NICH točit pořád dokola. Jsou tím nejlepším a zároveň tím nejhoším, co nás, ženy, může v životě potkat. Jasně! Řeč je o chlapech. :-)

Né že bych já ve svém věku byla nějak extra zralá na to, o nich polemizovat, ale protože jsem vždycky trávila čas spíš s tátou v hospodě, nebo na letišti mezi jinými pivními pupky, tak k tomu mám rozhodně co říct.

Je to už nějaký ten pátek, co jsem si našla úžasného přítele. Díkybohu můžu říct, že je to fakt chlap. Není to jen napomádovaný šampónek, který stojí celé ráno před zrcadlem, takže ani nemáte možnost se podívat, jestli nemáte kousek snídaně mezi zuby. Vlastně to vidím docela ráda, když se ani neučeše. Je to pro ně prostě zbytečné, ale víte co? Vždycky se nám budou líbit i takhle, no ne?

Občas si ale říkám, jestli mi nějaký ten vztah za ty nervy vlastně stojí, a pak si uvědomím, že stojí!
Rozčiluju se, že mi nenapíše, nezavolá...jsem pak zlá a podrážděná. Přitom chci jen vědět, jestli se má dobře. Ale když nepřijde ani krátká SMSka, tak si nemyslím, že by na tom byl se zájmem stejně. Jednu důležitou věc jsem ale pochopila už před lety. Chlapi prostě neuvažují jako ženský! Díkybohu! Toto je však myšlenka, se kterou se ne každá dokáže vyrovnat. Po krátké výměně názorů se svým přítelem, jsem došla k závěru, že chlapi na nás rozhodně myslí často, jen jim nějaká SMS přijde zbytečná, když se za tři dny znovu sejdeme. Jenže! Tři dny jsou pro každého jinak dlouhá doba. Proto je třeba si o tom pokecat přímo s tím Vaším a zjistit, co si o tom myslí.

"Jsme spolu, ale přesto mě nedrží za ruku, když jdeme po městě." svěřila se mi jednou kamarádka.
Já jí na to překvapeně odpověděla: "A tobě by nevadilo, že by se ti pořád potila ruka?" Ano vím, o pocení to rozhodně není, ale on nemá povinnost mít s vámi neustále přímý kontakt, že? Je přeci mnohem důležitejší, že tam v tu chvíli vůbec je, než aby nebyl.

Dalším kamarádčiným argumentem bylo to, že když se mají sejít v šest, tak tam zásadně v šest není.
Na světě je spousta lidí, kteří jednoduše neumí přijít v čas. Jedním z nich jsem i já, takže této situaci rozumím dobře. Avšak podle mě, když nejde o nějakou výrazně důležitou věc, tak je fajn vědět, že když příjdete o pár minut později, tak se nikdo nebude čílit, že čekal. V případě návštevy kina nebo nějaké události, kde čas opravdu hraje roli, je třeba připomenout chlapovi ještě předem, že by bylo skutečně vhodné, aby nepřišel pozdě.

Tak jsem podle svého úhlu pohledu napsala pár situací, které jsou na denním pořádku. Co je hlavní si uvědomit, že není důležité zaplnit také virtuální svět vašimi smskami, stačí, že existujete v tom skutečném. :-) A taky pamatujte, že chlapi nevidí nic stejně jako vy, proto je třeba se upřímně ptát a KOMUNIKOVAT. To je jistota. :-) Držím palce!

PS: a nevyvozujte žádné předčasné závěry!

Nenech se svazovat strachem.

16. září 2014 v 17:23 | Drápek |  Koutek pro duši
http://indiebits.com/wp-content/uploads/2012/01/JumpFromMountaintoMountain.jpg
V poslední době se příliš často setkávám s tím, že se lidé něčeho obávají. Kamarádi se mi svěřují s tím, že nedokážou udělat byť jen malý krůček dál ve svém životě, protože je svazují negativní představy o tom, co všechno by se mohlo přihodit, kdyby se ke kroku odvážili.

Strach je naším denním chlebem, a proto si říkám, není na čase si ho konečně vychutnat? Postavit se mu čelem? Dle mého názoru ANO! Právě nastal ten čas. Vždy tu byl ten správný čas a vždy bude. Je jen na Vás, kdy se strachem začnete bojovat. Věřte, že odvážnému štěstí přeje.

Stále více se ozývají otázky zaměřené na lásku. Já si však myslím, že veškerá lidská činnost byla VŽDY mířena směrem k získání lásky. Ať už je to chtíč slávy, moci nebo peněz. Možností je mnoho.

Neboť láska léčí. Není zde místo pro strach, který pouze pustoší a láme srdce. Otevřete oči a nechce se unášet svou vlastní intuicí, svým srdcem. To Vás vždy pošle správným směrem, i když se tak od začátku nemusí zdát.

I když můžete být stále pod tlakem svého rozumu, uvědomte si, že i přesto jste svobodní a nikdo za Vás nemůže rozhodovat. Učte se v životě stát za pravdou, neboť ta je důležitá.

Ruku v ruce s odvahou k rozletu jde i zodpovědnost za tyto činy. Proto se snažte chápat druhé a nezraňujte je zbytečně, pokud se Vám, byť jen omylem, postaví do cesty. Poslouchejte své srdce, ale přemýšlejte, než cokoliv vyslovíte.

Zkoušky jsou pro Vás složité a vysilující, to chápu. Ale velmi důležité je neztrácet naději, nepohrdejte jí. A děkujte za tyto zkoušky, protože bez nich, byste si nedokázali pořádně užít krás života.