Autorka blogu se předem omlouvá za možnou nepřehlednost svých článků, 
jelikož myšlenky proudí rychleji než její prsty.
Děkuji za pochopení.

A zase budu strašit...i v únoru.

6. února 2014 v 15:12 | Drápek |  Zápisník
S lehce rozervaným egem, to vám hned povím, se navracím na svůj laskavý bloček. :)
Potupně se omlouvám, že jsem dlouho nepsala, ale takhle nepravidelně budu přispívat už asi pravidelně. Přihodím sem nějakou hudební dobrotu a povím vám o tom, jak se leden parádně vydařil, či vydražil?..Čtěte o návštěvě plesu níže!
Hned na začátek se vypíšu ze své rozhněvanosti na lidskou rasu...Vážně, vážně, vážně ani trochu nerozumím tomu, proč lidé lžou. Dobrá, přistoupím na malé lži, přiznávám, že těm se také mnohdy nevyhnu. Však proč je proboha nutné, nechávat je rozpínat se do obřích rozměrů, načež bouchnou a nechají po sobě hustě mrtvý prostor?!! Zratí tak důvěru, rodinu, lásku...Právě to, co je v životě nejdůležitější.

Bohužel právě tuto věc si dospěláci, či dospívající neuvědomují. Říkají, jak jsou za své činy už zodpovědní, že ví, jaké chování má jaké následky, ale STOP!....Kroutím nevěřícně hlavou. Cožpak jsou opravdu tak slepí? Slepí a hluší k tomu?
Ve skutečnosti totiž nevidí, jaké následky má jejich jednání, mnohdy si to ani nenechají říct. To je ta hluchá nevidomost.
Podle mě je to velikostí jejich ega. Tím, že si umanou, že jsou něco víc než ostatní a jdou si za tím. Cestou za svými ambicemi metou stromy, boří domy a je jim to vlastně u zadku. Ale když se objeví dům, který na ně má příliš pevné základy, tak se ho snaží obejít tím, že přelezou nebo rozstříhají plot...A co tím autor chtěl říci?
Chci tím říct, že raději lžou než aby si prodloužili cestu za cílem tím, že budou hledat klíče od brány a postivě přešli zahradu...Raději budou lhát a usnadní si všechno místo toto, aby poznávali svět, lidi, zvířata...cokoliv, jen aby už byli v cíli.
Nechvalný příkladem mohou být běžci na maratonech, kteří se podvodem nechají svézt kus cesty, jen aby se co nejsnadněji dostali k odměně.

Dalším tématem je určitě všemi milovaná škola. :D
Pololetí se vydařilo lépe než jsem čekala, tak jen doufám, že mi celkem chvályhodná snaha vydrží až do prázdnin. Cestu ke zbláznění mi, díkybohu, kříží mí drazí spolužáci a kamarádi. S několika z nich jsem utužila vztahy na svém prvním plese. Děkuji za to! :)


Úspěšný leden jsem zakončila nááádherným maturitním plesem našich čtvrťáků.♥ Pobavila jsem se, poznala jsem nové lidi a poznala jsem více i ty, které už znám. Šla jsem zaplesat s tím, že ta sbalím nějakého fešáka, ale to jsem ještě netušila, že noc protančím se svým spolužákem! Věřte nebo ne, já tomu zatím uvěřit nemůžu, se mi s ním tančilo nejkrásněji ze všech. Sice má pověst takového úchyláka a sukničkáře, ale co...Byl na mě hodný a pořád je. :) Myslím, že jsme si to oba moc užili a jemná pusa zahřeje při vzpomínce ještě teď. :) Ta na tváři, ta na krku i ta na rameni. Huhů! Ňuf! Museli byste ho znát, aby vám došlo, jak moc vyjímečná chvíle to pro mě byla. Vyzařovalo z něj něco, co by mi nikdo ze spolužáků neuvěřil...byla to upřímnost. Opravdu měl v tu chvíli radost, že semnou tancuje. Vždycky jsme si rozumněli a házeli na sebe kukuče, avšak nikdy by mě nenapadlo, že spolu zažijeme takhle hezké chvíle. Už od prváku se mi líbí, jen to tajím...možná z důvodu malého sebevědomí nebo jen vím, jak by na to ostatní reagovali...
To jsou sakra stavy co? Nějaké rady, holky kluci? Vše se přijímá.♥


Toto je moje plesová a táborová srdcovka! ♥
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Monča Monča | Web | 6. února 2014 v 15:28 | Reagovat

Jsi skvělá. Máš pravdu.. Strašně mě mrzí, že tyhle věci jsou stále mezi námi častěji a častěji. Jen na druhou stranu asi každý byl někdy v situaci, kdy to asi jinak nešlo. A ten ples, dej si na něj pozor a nepodlehni moc tomu syčákovi ! :D ale přeju ti to štěstí.:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama