Autorka blogu se předem omlouvá za možnou nepřehlednost svých článků, 
jelikož myšlenky proudí rychleji než její prsty.
Děkuji za pochopení.

Prosinec 2013

Zimní depka?

15. prosince 2013 v 15:35 | Drápek |  O někom, něčem...
Už je tady zase! Ta pověstná mrcha, která se nám vetře do života zrovna, když je tak málo sluníčka a lidi se jen mračí.
> ZIMNÍ DEPKA!

Dneska zamnou taky přišla, ale já se jí nechtěla nechat ovládat. Nakonec jsme se teda domluvily, že si půjdu dát poobědovýho šlofíka, který se kvůli ní protáhl na tři hodiny. :D Ale je mi skvěle! Probudila jsem se do tmy a tak jsem si zapálila svíci, udělala čajíček a dala se do čtení nové knížky. Do ruky se mi totiž dostalo úchvatné dílo od Eckarta Tolle - Nová země. Dospívajícím i těm dospělým duším to vřele doporučuji. :) Tolle nás vezme na cestu mimo naše životy, aby nám ukázal, že máme šanci vybudovat nový svět plný lásky a to není zdaleka vše..:)

Jako svou čajovou oběť jsem si pro dnešek vybrala kvalitní černý čaj s mlékem a spoooustou cukru! A k tomu příprava do mého obřího hrnku...no prostě MŇAM!! :D Doporučuji vám tento čajový obchůdek, jelikož v kamenném obchodě(čajovně) sama pracuji, tak jednoduše vím, o čem mluvím. :) Odkaz vám přesně ukáže, zač je toho loket.


Celý večer trávím v příjemné společnosti Tomáše Kluse a Jirky Kučerovského. Sice dělají, že mě neslyší, když na ně mluvím, jako vždycky, dělají krky. :D Oni moc dobře vědí, jak moc je a jejich písně zbožňuji! Jednou jim to zase hezky zopakuji, třeba na koncertě. :) Jak moc se těším!


Takže milí zlatí...nedepkařte! :) ♥
Udělejte si třeba horkou čokoládu, nebo si kupte v obchůdku boží čajík a to hned spraví náladu. Kupte si knihu, která vám promluví do duše a zapřemýšlejte nad sebou. Sice se to může zdát být těžké nebo snad depku prohlubující, ale není to tak. :) Zjistíte, co děláte špatně a možnost to napravit je k nezaplacení.
A nezapomeňte, že se nám blíží Vánoce! Kdo ještě nemá dárky, tak se vykašlete na kupování, protože prodlužující se fronty vám na radosti taky nepřidají, a raději dárečky vyrobte sami. :)

V této sváteční době buďte nejvíce s přáteli, rodinou a s hudbou! ♥

PS: Omlouvám se za to, že vždy píšu pátý před dvacátý, ale jinak tomu už asi nebude.

Kdo skutečně jste?

8. prosince 2013 v 20:03 | Drápek |  Koutek pro duši
Poznej sám sebe. Tato slova byla vyryta nad vchodem chrámu boha Apollóna v Delfách, kde sídlila slavná věštírna. Lidé v dávném Řecku ji často navštěvovali s nadějí, že poznají svůj osud, nebo se jen poradit, jak se v určitých situacích zachovat. Většina návštěvníků je při vstupu do budovy přečetla, aniž by si uvědomila, že je v nich skrytá hlubší pravda než v čemkoliv, co se dozvědí z věšteb. Naprosté většině z nich pravděpodobně nedošlo, že ať se uvnitř dozvědí cokoliv, dokud si neuvědomí pravdu skrytou v textu "Poznej sám sebe", neuchrání je to od neštěstí a utrpení, jež si sami způsobují. Tento nápis říká asi toto: "Předtím, než se na cokoliv zeptáš, polož si jednu základní otázku: kdo jsem?"

Nevědomí lidé chycení do pasti svého ega - což je drtivá většina - na tuhle otázku odpoví velmi rychle. Řeknou své jméno, zaměstnání, popíší svůj osobní příběh, svůj vzhled, zdravotní svat nebo cokoliv, s čím se ztotožňují. Někteří budou budit dojem, že jsou mnohem dál a budou tvrdit, že jsou nesmrtelnou duší nebo božským duchem. Opravdu to tak ale vnímají, nebo jen do své mysli zařadili další duchoně znějící pojem? Poznání sebe sama jde mnohem hlouběji, je to mnohem víc než jen osvojení si souboru vybraných myšlenek. Duchovní moudrosti a pravdy vám mohou pomoci a nasměrovat vás, ale samy o sobě vetšinou nemají takovou sílu, aby uvolnily vaše pevně zakotvené představy o tom, kdo jste, jež tvoří základ vašich myšlenkových struktur. POznání sebe sama nemá vůbec nic společného s tím, co se vám honí hlavou. Znát sám sebe znamená uvědomovat si spojení s Bytím, ne ztrácet se v mysli.

Smějte se. Usmívající se

Prd a je tu hovínko...

3. prosince 2013 v 19:00 | Drápek |  Zápisník

Poslední dobou mě absolutně opouští chuť cokoliv psát. To víte, že myšlenek se pořád rojí hodně, jen nemám na to je sepisovat. Obklopuje mě zima, pošmourné počasí, ale to není nic oproti tomu, že mě opouští kamarádi. Mění se...Opravdu netuším, co se od začátku listopadu děje. Pokud mě neopustí úplně, jako nedávno když mi umřel kamarád, tak se semnou raději přestanou bavit, natuty. Jsem pro ně prý moc divná, blbá a radši už jsem zapomněla, co ještě. Aby toho ještě nebylo málo, připadám si tak i trochu ve třídě. Jako divná holka, kterou nikdo nechápe. Jenže já jsem fakt normální, jako ostatní. Jen soráč, že nechlastám, nekouřím apod...Jsem prostě střelená a zvídavá, jako dítě. Jenže ne dětinská! Hlavu a srdce jsem si vybudovala jako u dospělýho člověka. Snažím se lidem naslouchat a chápat je, pomáhat jim. Ráda se s lidma směju, koukám na filmy, chodím ven...ráda s nimi žiju. S VÁMI RÁDA ŽIJU! Ale copak mi to k něčemu je, když stejně jsou lidi, kteří mě okamžitě hodí do šuplíku mimoňů a nebo se na mě radši ani nepodívají. Občas mě překvapuje, že mě to ještě překvapuje. :)

Dnes jsem ale velmi ráda za to, že jsi mě spolužáci všímali. Hlavně výtvarka byla moc příjemná s klukama. :) Jsou děsně fajn. Sice jsme nemluvili, ale i přesto mají super auru. :)

Tak hups do postele a nechť světýlka vánoc blikají.
Těším se na vánoční zázrak! Snad mě najde. :)